Trať 225 | Stanice

km Typ Stanice

0 Žst. Havlíčkův Brod (425)

4 Mírovka (435m)

9 Žst. Šlapanov (440m)

14 z hl Kamenná (455m)

18 Žst Dobronín (480m)

21 Střítež u Jihlavy (490m)

23 Jihlava-Bosh Diesel

27 Žst Jihlava (500m)

29 Žst Jihlava město (495m)

30 Jihlava Staré Hory (495m)

35 Žst Rantířov (500m)

38 Dvorce (505m)

42 Žst Kostelec u Jihlavy(520m)

45 Dolní Cerekev (530m)

46 výh Spělov

51 Žst Batelov (555m)

54 Švábov (570m)

57 Žst Horní Cerekev (590m)

60 Horní ves (610m)

65 Žst Jihlávka (660m)

69 Horní Vilímeč (640m)

73 Žst Počátky-Žirovnice (610m)

76 Žst Popelín (595m)

79 Bednáreček (575m)

82 výh Kamenný Malíkov

84 Bednárec (530m)

87 Žst Jarošov nad Nežárkou (505m)

89 Rodvínov (480m)

94 Žst Jindřichův Hradec (470m)

98 nz Děbolín (515m)

100 výh Velký Ratmírov

104 Mnich (470m)

106 Žst Kardašova Řečice (450m)

112 Žst Doňov (455m)

117 Řípec

120 Žst Veselí nad Lužnicí (415m)

Jihlava

Průběh nové železnice územím města Jihlavy byl uvažován v nejrůznějších alternativách, až definitivní návrh stanovil, že vyjde z existujícího nádraží severozápadní dráhy na území tehdy samostatné obce Dřevěné Mlýny a bude vedena směrem k Rantířovu. Nové nádraží bylo umístěno podle požadavků města na tzv. Kmínovou louku mezi pražskou a starohorskou silnici v relativní blízkosti tehdejšího města.Nové železnici muselo ustoupit několik domků v dnešní Havlíčkově ulici poblíž křižovatky s dnešní pražskou silnicí. Jinde bylo potřeba odstranit jen několik málo kolen, protože trasa dráhy vedla v Jihlavě převážně nezastaveným územím.

Základní kámen velkého mostu přes Jihlavu byl položen pod Jánským kostelíkem 6. dubna 1886 a do června 1887 měl již vsazenu železnou konstrukci.Původní otevření trati, plánované na počátek října 1887, bylo sice odloženo, ale práce již spěli rychle k závěru a tak 10. října byla provedena technická zkouška nového nádraží, při níž jel od nádraží Severozápadní dráhy v 17 hodin první vlak.O necelý týden nastoupili na svá místa staniční úředníci.Přednostou městského nádraží v Jihlavě se stal jihlavský rodák E. Noe. 26. října byla provedena závěrečná zkouška mostu přes Jihlavu a následujícího dne technická přejímka celé trati.Trať byla otevřena 3.listopadu 1887.Celková délka trati byla 94km.Za první rok provozu vykázala železniční stanice Jihlava-město 19 885 přepravených osob a 30 189t nákladu.(Čerpáno z 100 Let trati Jihlava - Veselí n. L. 1887-1987)

Kostelec u Jihlavy

Názvy této stanice se postupem času poněkud měnily. Od Wolframs Cejle, Celje-Kostelec až po konečný název Kostelec u Jihlavy. Po otevření trati sloužila po dlouhá léta jako běžné, méně významné venkovské nádraží. Její cena stoupla teprve kolem roku 1902, kdy byl zahájen provoz na nové lokální trati Kostelec-Slavonice, která napomohla rozvoji průmyslu zemědělství a lesnictví v oblasti měst Třešť, Telč, Dačice a Slavonice. V Kostelecké stanici byla provedena výstavba vleček pro místní mastný průmysl. Později se stanice téméř nezměnila až do roku 1968, kdy se začal realizovat velký projekt přestavby. V rámci předelektrizačních úprav byla nákladem 36 mil. korun provedena přestavba kolejiště, vybudovány podchody a postavena nová výpravní budova. Dále bylo zřízeno nové reléové zabezpečovací zařízení se zabezpečeným posunem, stavědla byla zrušena a signalisté se přeškolili na nové provozní funkce vedoucích posunu a tranzitérů přípravářů. Kostelec u Jihlavy se stal s progresivní technologií, která vyhovuje současným požadavkům.(Čerpáno z 100 Let trati Jihlava - Veselí n. L. 1887-1987)

Horní Cerekev

Z této význačné stanice odbočuje trať na Tábor, mezi železničáři známa jako "hrbatá". Dokončena byla v prosinci 1887. Sama stanice leží v nadm. výšce 587m. V roce 1929 v zimě byla dosazena vjezdová návěstidla s předvestmi. Známá krutá zima v roce 1929 si zařádila i zde. Mrazy kulminovaly 11. a 12. února, kdy teploměr poklesl na -30°. Přimrzala kola, zdrže, olej v ložiskových domcích vozů tuhl a nemazal, zamrzaly topné i brzdové systémy, šroubovkami nebylo možno pohnout bez pochodně. Odjezdová návěstidla zvedla své prsty poprvé 13.listopadu 1930 a současně byly některé výměny doplněny dotykovými kolejnicemi. Těsně před válkou ještě došlo k rekonstrukci jihlavského zhlaví. V roce 1946 bylo postaveno nové věžové stavědlo na veselském zhlaví. Z neznámích příčin vykolejila dne 6. června 1945 na výměně č.7 lokomotiva 464.069 a pravděpodobně táž lokomotiva o 16 dnů později na výměně č. 20. "Ušaté" měli smůlu a jejich jízdy do Horní Cerekve byly zakázány. V roce 1947 zima předvedla své umění, vlaky stály v závějích a železničáři nehleděli na čas při odklízení sněhu. Rok 1971 znamenal počátek rozsáhlích změn, souvisejících s odchodem parní trakce a se zahájením příprav na elektrický provoz.V roce 1980 byla dokončena elektrizace a 25.5. byl zahájem provoz vlakem R 661. V roce 1981 ve stanici projelo, odjelo nebo ukončilo jízdu 92 vlaků za 24 hod., z toho 18 vlaků bylo rozposunováno.(Čerpáno z 100 Let trati Jihlava - Veselí n. L. 1887-1987)

Žst. Jihlávka

Jak už je řečeno, svými 658m nad mořem drží primát a je nejvíše položenou stanicí na trati. Její zřízení bylo motivováno existencí blízkých závodů, jako např. pily, sklárny, továrny na uzenářské zboží a dřevařského průmyslu. Blízké klimatické lázně sv. Kateřiny ovlivnili původní znění názvu stanice - Jihlávka-Kateřinské lázně.

Zdá se, že zde bylo ve všech dobách velmi pozorně sledováno veřejné dění. Po vydání zmíněného telegramu ministrem Zahradníkem dne 28. října 1918 zazářila místní stanice slavností výzdobou. Od 1. května 1925 se název stanice změnil na Jihlávka- sv. Kateřina. Růst místního průmyslu si v témže roce vynutil rozšíření komerční služby, pro niž bylo nutno uvolnit dvě místnosti v přijímací budově. Hospodářská krize začátkem 30. let provoz stanice ochromila, ale již v roce 1934 přeprava opět stoupla, hlavně díky potřebě dřeva pro papírnu v RAtimově a plnému provozu sklárny v Janštejně.

Žst. Počátky-Žirovnice

Už podle názvu je možné poznat že toto nádraží patří dvěma městům , ale leží na území jiného města. Nádraží leží ve vesnici Stojčín. Obě města jsou od Stojčína přibližně 3 až 4 km. Ve stanici staví rychlíky na trati (Plzeň) - České Budějovice - Brno a je cestujícímí využívána, o čemš svědčí i tržby, které se pohybují nad průměrem okolí. Navíc leží v nadmořské výšce 610m, tedy má velmi dobrou polohu. Můžete zde z ktérého koliv rychlíku či osobního vlaku vystoupit a půjčit si kolo a vyrazit například do České Kanady, která z této strany začíná obcí Strmilov, nebo směrem na Javořici a odtud pokračovat do Telče.